Historie

Základní principy juda

Judo se zakládá na využití síly soupeře a efektivního provádění technik. Klíčové principy jsou:

• Seirjoku zenjó (最大限の有効利用) – maximální účinnost při minimální námaze
• Džita kjóei (自他共栄) – vzájemná prosperita a respekt

Judo zahrnuje hody (nage-waza) , držení (osae-komi-waza) , páčení (kansetsu-waza) a škrcení (shime-waza), přičemž v zápase je cílem získat ippon (plné vítězství).

Dnes je judo jedním z nejoblíbenějších bojových sportů na světě a má miliony praktikujících. Judo je sportem, kde najde uplatnění mládež i lidé v pokročilém věku, a to bez ohledu na tělesnou výšku a váhu.

Judo je japonského původu, jeho zakladatelem je profesor Jigoro Kano (1860-1938), který jej vytvořil z vybraných chvatů starého bojového umění jiu-jitsu.

Vznik a vývoj juda

Počátky zápasu jsou známy již z dávné minulosti – prvobytně pospolné společnosti. Silní muži museli na lov, a tím se učili technikám lovu, a také obrany. Doklady o jednotlivých způsobech boje beze zbraně byly nalezeny již v hrobkách starého Egypta. Písemné památky o použitých chvatech pro útok i obranu jsou z Japonska z 8.století v kronikách NIHON-ŠOKY. Vzniká několik škol, každá má své přednosti i nedostatky. Jednou ze škol bojových umění je škola BUŠI-DO. Vyučuje se střelba lukem, boj mečem a kopím a jízda na koni. To vše je základem bojového umění Samurajů (válečníků nebo šlechticů). V 16.-17.století dochází k rozvoji jiu-jitsu (techniky sebeobrany). Základní poučka: Jsi-li tlačen ustup, jsi-li tažen postup. Školy Jiu-Jitsu nejsou veřejností příliš oblíbeny, protože dovednosti v nich získané jsou často zneužívány. 

Zakladatelem juda byl profesor Jigoro Kano (1860-1938). Narodil se v roce 1860 nedaleko místa Kobé. V roce 1871 se s rodiči přestěhoval do Tokia.

Studoval různé formy bojových umění u uznávaných mistrů a pak vytvořil vlastní styl bojového umění a nazval ho KODOKAN-JUDO. Názvem chtěl odlišit nový systém od tehdejšího jiu-jitsu. Motivem ke studiu jiu-jitsu byl pro Jigora Kana fakt, že na střední škole musel snášet mnohé fyzické násilí od silnějších spolužáků.

Judo brzy získalo velkou oblibu, ale muselo čelit konkurenci i nevraživosti dalších škol. Definitivní vítězství získalo v roce 1882, kdy v utkání pravdy (DOŽÓ-DŽABURY), které uspořádal šéf tokijské policie, soutěžila družstva jednotlivých škol. Kanovi bojovníci zvítězili nad školou mistra Tocuki, když v boji dvanácti dvojic zvítězilo jedenáct borců Kodokanu a pouze jeden zápas skončil nerozhodně.

Činnost Kodokanu byla zahájena – od tohoto data se počítá vznik juda – v roce 1882, kdy měl Jigoro Kano prvních 9 žáků. Jigoro Kano se stal v Japonsku významnou osobností, neboť kromě funkce ministra školství byl členem japonského olympijského výboru a prezidentem japonského svazu judo. Jako ministr školství prosadil výuku juda na školách v Japonsku a rozšířil ji na tělovýchovný systém. 

Během 20. století se judo postupně transformovalo v mezinárodně uznávaný sport:

• 1951 – založena Mezinárodní judistická federace (IJF)
• 1964 – judo se stalo olympijským sportem na hrách v Tokiu
• 1992 – ženské judo bylo poprvé zařazené na olympijské hry

 

Judo v Československu

Judo se začalo do Českých zemí dostávat už na počátku 20. století. Tehdy ovšem ještě pod názvem jiu-jitsu. V Praze je začal roku 1907 trénovat František Smotlacha podle německé příručky „Das Kano Jiu-Jitsu (Judo)“, jejíž název nás nenechává na pochybách, že bojové umění, které se tedy u nás začalo vyučovat, bylo „jiu-jitsu podle Jigora Kana“, tedy skutečně judo. V roce 1910 se stal František Smotlacha učitelem tělesné výchovy na Karlově univerzitě. To byl nový impuls pro rozvoj juda, které od té doby mělo silnou pozici především ve vysokoškolském prostředí.

Po přestávce, vynucené 1. světovou válkou, se začalo judo intenzivně trénovat právě na pražských vysokých školách, k čemuž přispěl i český překlad zmíněné německé příručky, který vyšel už roku 1920. Výhody nového bojového umění pochopila i armáda, a tak začal výcvik juda i mezi vojáky. V roce 1930 začal František Smotlacha organizovat pravidelné kurzy pro vysokoškoláky, o tři roky později vznikl v Praze první samostatný oddíl.

Smotlachovi žáci zakládali oddíly juda i v dalších městech, kam se vrátili či je osud zavál po ukončení studií. Už velmi brzy vznikl brněnský oddíl, jenž založil S. F. Dobó, který na prvním mistrovství Evropy v roce 1934 získal stříbrnou medaili v těžké váze. Roku 1935 proběhl v Plzni za účasti osmi závodníků „Velký match o nejlepšího judistu ČSR“. Vítězem se stal Adolf Lebeda.

V roce 1936  byl založen Československý svaz jiu-jitsu a jeho prvním předsedou se stal jeho neúnavný propagátor a významný československý přírodovědec, mykolog prof. Dr. František Smotlacha. V letech 1935 a 1936 navštívil ČSR prof. Jigoro Kano, kromě přednášek vedl osobně trénink vysokoškoláků. Po založení Československého svazu jiu-jitsu jsou zakládány další oddíly a kroužky. K propagaci juda slouží veřejné výcvikové tábory. V roce 1940 se uskutečnilo první mistrovství Čech a Moravy.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 dochází k dalšímu rozšíření činnosti svazu. V roce 1952 se judo začíná organizovaně provozovat i na Slovensku. V roce 1953 jsme se stali prozatímním členem Evropské unie judo (EJU). V roce 1953 jsme převzali i pravidla EJU a činnost zahájilo reprezentační družstvo ČSR mužů pod vedením A. Lebedy. Rok 1960 znamená obrat v tréninku juda, díky návštěvě a instruktážím japonského mistra Kokishi Nagaoky, který výrazně ovlivnil náš dosavadní způsob přípravy.

Prvním závodníkem, který startoval na Olympijských hrách byl Petr Jákl. První medaili na Olympijských hrách získal pro ČSSR Vladimír Kocman v roce 1980. První titul mistra Evropy získal v roce 1988 Jiří Sosna, který patří k našim nejúspěšnějším závodníkům v historii. V roce 1980 získal titul akademického mistra světa Vladimír Bárta. Nejúspěšnějším českým judistou je Lukáš Krpálek -  dvojnásobný olympijský vítěz (2016 – do 100 kg, 2021 – nad 100 kg) a mistr světa.

V posledních letech se začínají na mezinárodní scéně prosazovat i ženy. Nejúspěšnější judistkou je Renata Zachová – juniorská i seniorská mistryně Evropy. Nesmíme zapomenout ani na Věrku Zemanovou, které v roce 2020 vybojovala 3. místo na Mistrovství Evropy do 23 let.

Československý svaz juda formálně ukončil svou činnost dne 3.4.1993, když kongres EJU v tento den přijal za řádné členy Český svaz juda a Slovenský svaz juda.